Pro mě jako architekta je veřejný prostor mimořádně důležitý. Když se procházím naší městskou částí, často mi běží hlavou spousta nápadů, co všechno by se dalo zlepšit. Co zkrátka můžeme udělat pro to, aby se Desítka stala ještě lepším místem pro život. Mám proto radost, že mi na radnici připadla právě gesce územního rozvoje a památkové péče. A že spoustu projektů, o kterých jsem dříve mohl pouze takto přemýšlet, se nyní daří postupně realizovat v praxi.

Desítka je navíc skvělé místo nejen pro život, ale i podnikání. Jména jako Waldes nebo Kolben znal ve své době celý svět. Je mi proto ctí, že do mé gesce patří i tato oblast. Snad i proto, že k ní mám z praxe blízko - podnikání mne provází celý život, vybudoval jsem dvě úspěšné projektové a producentské společnosti. S našimi živnostníky se nyní pravidelně setkávám a snažím se nabízet pomocnou ruku tam, kde je to potřeba.

Pamatuji si, jaká to byla v roce 1989 úleva. Konečně jsme mohli začít svobodně žít, vzít osud do vlastních rukou. A tak jsem začal podnikat, což bylo pro učitele dějepisu a češtiny v té době velkým krokem do neznáma. Podnikání se pro mě ukázalo být tou správnou cestou. Otevřel se mi doslova celý svět a zahraniční i tuzemské zkušenosti z podnikání jsem později využíval i při práci na Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu obrany.

Práce na ministerstvu byla další výzvou, ale především měla smysl. Pomáhal jsem rozvíjet ekonomiku státu v hospodářství, které se konečně začalo po pádu komunistické vlády rozvíjet. Podnikání a obchodu jsem se nikdy nevzdal, ale do toho jsem měl příležitost pomáhat i našim válečným veteránům.

Nyní jsem na Praze 10 místostarostou, do mé gesce patří doprava a parkování, obnova KD Eden a rekonstrukce radnice. Zase jde o nové výzvy a každý den se při hovorech s občany Desítky utvrzuji v tom, tahle práce má smysl a pro kterou stojí každý den dělat maximum.

K veřejnému dění jsem měla odjakživa kladný vztah. Když jsem v roce 1989 vyrážela na demonstrace, byla jsem již matka dvou dětí. Tehdy jsem si ještě nedovedla představit, že se sama stanu aktivní političkou. Nicméně, stalo se tak. Radost mám o to větší, že mohu hájit zájmy občanů z Desítky, kde žiji od roku 1977. Desítku bych proto nevyměnila za nic na světě.

Jako radní mám na starosti investice, takže vlastně stavařinu, kterou jsem vystudovala a která mě provází téměř celý život. Desítka je rozsáhlá a velmi různorodá městská část, což se odráží v množství a odlišnosti projektů, které máme na starosti. Mým cílem však vždy je, aby investice plynuly do projektů, které jsou pro každou čtvrť nejvíce smysluplné. Politiku se snažím dělat podle sokolského hesla “Ani zisk, ani slávu,” což mi dala do vínku moje maminka, celoživotní Sokolka.